Dingy, dingy zvoní jak zvon

Zatímco R. v kuchyni neohroženě připravuje kuře na kukuřici, já sedím u něj v pokoji a píšu na blog. Přitom bych právě teď měla být doma a balit si svých pár švestek do Hradce, no to je logika vážení :D

Včerejší akce, která se nesla samozřejmě v duchu reggae, dopadla výborně (ani mi není moc blbě, což se divím). Bylo to přímo luxusní, celý barák byl náš (toho se ale moc nevyužívalo, protože sme venku grilovali). Nebyla to zase žádná velká párty, opět nás tam bylo osm, takže pohodička. Jak už je tradicí s přicházející tmou se začala zatemňovat i mysl některých nadšenců, kteří energeticky skákali do brambor (nevím co je na nich tak fascinuje). Já stála u grilu. Netuším co je vedlo k tomu svěřit mi tak zodpovědný úkol, jako že grilování kuřecího. No jelikož byl M. už tak trošku napitej tak smíchal pivo s bílím vínem a polil mi s tím maso, no bylo to děsně dobrý. Ovšem nápady M. byly nekonečné, při jedné jeho šílenosti si napíchl okurku na klacek a šel opíkat. No já věžně nevím co si o nás normální lidé musí myslet :D